Je sněm zvířátek a domlouvají se, že udělají večírek. Lev má bezvadný proslov, ale sedí tam jedna taková žába a pořád mu do toho kváká.
Lev: "Takže dneska večer..."
Žába: "Taaakžeee dneeeskaaa veeečeeer..."
Lev: "...uděláme ten večírek..."
Žába: "...uuuděěělááámeee teeen veeečíííreeek..."
Lev: "...ale ta zelená mrcha z velkou hubou nikam nepůjde!"
Žába: "Chuuudááák kroookooodýýýl, teeen seee tááák těěěšiiil."
1. Dbej na to, abys vždy vypadal důležitě.
2. Snaž se co nejvíce ukazovat ve společnosti důležitých lidí.
3. Z tvé řeči nechť čiší autorita. Ale vyjadřuj se výlučně k evidentním a prokázaným faktům.
4. Nepouštěj se do diskusí! Není-li už zbytí, polož otázku, která nemá s tématem nic společného, a škodolibě přihlížej, jak tvůj společník nechápe, o co ti jde. A v ten okamžik změň téma.
5. Diskuse jiných sleduj s napjatou pozorností! Chyť se nějaké bezvýznamné maličkosti, a tím utni veškerou další debatu.
6. Jestliže se tě tvůj podřízený zeptá na něco důležitého, zatvař se jako bys ho považoval za pomatence. Až sklopí zrak, polož mu tutéž otázku jinými slovy.
7. Vybírej si snažší úkoly, ale vyhýbej se pozornosti lidí a světlům reflektorů.
8. Když opustíš svou kancelář, přidej do kroku, aby tě nemohli oslovit ani podřízení, ani nadřízení.
9. Ve své kanceláři se vždy zamykej. Tím zastrašíš návštěvníky a vyvoláš zdání, jako bys měl nepřetržitě důležitá jednání.
10. Pokyny uděluj toliko ústně. Nedávej písemně nic, co by mohlo být založeno do desek určených k tvému odrovnání.
"Dobrý den, můj syn se u vás zaregistroval a já nemám jeho přístupové heslo, abych se připojil... je mu 13 let... a já bych se taky rád podíval na Internet."
[ Po ověření osobních údajů ]
"Ano, pane, zapište si prosím své přístupové heslo: D, I, R, A (musí hláskovat, mrtvý smíchem...) D,O, R, I, T, I."
"Zatracenej spratek! Hned jak prijde, dostane pár facek!"
Ředitel - Kuleválosz
Náměstek ředitele - Kámosz kuleválosz
Sekretářka - Kafevárosz
Zajíc přijde do hospody a zakřičí: “Kdo mi ukradnul koně?! Ať se okamžitě přizná, nebo udělám to, co udělal můj strýc před padesáti lety!“
Chvíli je ticho, potom pomalu zdvihne ruku medvěd a tiše vykoktá: „Promiň, máš ho za rohem.“
Po chvíli se zajíce zvířata bojácně ptají, co udělal jeho strýc.
Zajíc jim odpoví: „Šel domů pěšky!“
