Škaredá nevěsta
"To je ale pěkně škaredá nevěsta."
"No dovolte,to je moje dcera!"
"Promiňte,nevěděl sem,že jste její otec."
"No dovolte, já jsem její matka!"
"To je ale pěkně škaredá nevěsta."
"No dovolte,to je moje dcera!"
"Promiňte,nevěděl sem,že jste její otec."
"No dovolte, já jsem její matka!"
"Haló policie? Srazil jsem dvě slepice."
"No, tak je položte na krajnici. Ať je další auta nerozmažou po vozovce."
"Rozumím. A co mám udělat s jejich motorkou?"
Ne = Ano
Možná = Ne
Promiň = Budeš litovat
Potřebujeme = Chci
Rozhodnutí je na tobě. = Správné rozhodnutí už by mělo být jasné i tobě.
Dělej jak myslíš. = Později za to budeš platit.
Musíme si promluvit. = Chci si postěžovat.
Jistě, udělej to. = Nechci, abys to dělal.
Nejsem naštvaná. = Samozřejmě, že jsem naštvaná, ty troubo!
Jsi tak mužný. = Potřebuješ se oholit a páchneš potem.
Jsi dnes večer tak pozorný = To opravdu myslíš pořád jenom na sex?
Buď romantický a zhasni. = Mám špeky.
Ta kuchyň se sem nehodí. = Chci nový dům.
Chci nové záclony = a koberce a nábytek a tapety.
Pověs ten obraz sem = NE! Pověs ho tamhle!
Slyšel jsi to? = Měla jsem pocit že už jsi usnul.
Miluješ mě? = Budu chtít něco drahého.
Jak moc mě miluješ? = Udělala jsem něco, co se ti opravdu nebude líbit.
Za minutku budu připravená = Klidně si zase zuj boty a zapni si televizi.
Nemám tlustý zadek? = Řekni, že jsem krásná.
Musíš se naučit komunikovat. = Musíš se naučit se mnou souhlasit.
Posloucháš mě? = Pozdě, už jsi mrtvý.
Já nekřičím! = Samozřejmě, že křičím, protože to je důležité!
Paní učitelka se ptá Pepíčka: "Co je to za zvíře - je hnědé a má čtyři nohy."
"Pes!"
"No dobře, ale mohla by to být třeba i kočka.
A řekni, jakého znáš hnědého ptáka."
"Orel!"
"Dobře, ale mohl by to být i jiný pták. Třeba takový vrabec, ten je taky dohněda."
"A paní učitelko, teď vy. Co je to - když se to strká dovnitř, je to tvrdé a suché, a když to jde ven, tak je to měkké a vlhké..."
Učitelka se neudrží a vlepí mu facku.
Pepíček na to: "No to by taky mohlo být, ale jinak je to žvýkačka."
Paní učitelka se ptá dětí, co dělají ráno, když se probudí.
Pepíček říká: "Já ráno vstanu a jdu se vysrat!"
"Pepíčku, ty jsi ale sprostý. Čím je tvůj tatínek?"
"Dlaždičem."
Paní učitelka se ptá Aničky, co ona dělá ráno.
Anička: "Já ráno vstanu a čtu si knihu."
Paní učitelka se zaraduje: "A čím je tvůj tatínek?"
"Doktorem."
"A jak dlouho si čteš, Aničko?"
"No, než se vyseru!"