,,Pane doktore, potřebuji nové brýle."
,,No je to vidět, páč tohle je stánek s občerstvením."
Jedna starší dáma si sedla v kavárně hostovi na brýle, které si položil na židli. Vyskočila a povídá:
"Tak se mi zdá, že jsem Vám sedla na brýle."
"To nevadí," povídá host," ty už viděly horší věci."
Pošťačka zvoní u dveří.
Otevře jí malý, snad sedmiletý chlapec s pivem v ruce a zapáleným doutníkem.
Otřesená pošťačka se ptá: "Ehmm... Ahoj, jsou rodiče doma?"
Chlapec potáhne z doutníku, kouř vyfoukne směrem k pošťačce, odklepe popel na koberec a znuděně prohodí:
"Co myslíš? Jsou?"
Pán v restauraci nesměle na vrchního: „Pane vrchní, prosím, vy jste na mě asi zapomněl?”
„Ne, nezapomněl. Já jsem se na vás vysral.”
Loď stojí ve velkém přístavu.
Celá posádka vyšla do města, na lodi zůstal jen jeden námořník.
Důstojník se ho ptá: "Pročpak nejdete na břeh. Copak jste jediný námořník, který tu nemá ženu?"
"Ne já jsem jediný, který ji tu má."
Chlápek přijde na poštu a všimne si, že u jedné přepážky stojí proplešatělý padesátník a má před sebou hromadu růžových obálek polepených srdíčky.
Na každou stříkne z lahvičky parfém a dá ji na vedlejší hromadu. Chlápek vyvalí oči a ptá se ho, co to dělá.
Padesátník odpovídá: „Rozesílám tisíc valentýnek podepsaných Hádej kdo!”
„Ale proč to děláte?”
„Jsem právník se specializací na rozvody!”
