Na zákaznické lince SčVK.
"Halo, to jsou vodovody a kanalizace?"
"Ano. Co si přejete?"
"Z kohoutku mi teče voda!"
"Ano to je správné..."
"No jo, ale když se dívám na tu fakturu co jste mi poslali, tak jsem si myslel že mi poteče alespoň Gambrinus..."
"Dobrý den, můj syn se u vás zaregistroval a já nemám jeho přístupové heslo, abych se připojil... je mu 13 let... a já bych se taky rád podíval na Internet."
[ Po ověření osobních údajů ]
"Ano, pane, zapište si prosím své přístupové heslo: D, I, R, A (musí hláskovat, mrtvý smíchem...) D,O, R, I, T, I."
"Zatracenej spratek! Hned jak prijde, dostane pár facek!"
Přijde muž k doktorovi a povídá:
„Pane doktore, mám sklerózu.“
Doktor: „A od kdy?“
Muž: „Co od kdy?“
Ne = Ano
Možná = Ne
Promiň = Budeš litovat
Potřebujeme = Chci
Rozhodnutí je na tobě. = Správné rozhodnutí už by mělo být jasné i tobě.
Dělej jak myslíš. = Později za to budeš platit.
Musíme si promluvit. = Chci si postěžovat.
Jistě, udělej to. = Nechci, abys to dělal.
Nejsem naštvaná. = Samozřejmě, že jsem naštvaná, ty troubo!
Jsi tak mužný. = Potřebuješ se oholit a páchneš potem.
Jsi dnes večer tak pozorný = To opravdu myslíš pořád jenom na sex?
Buď romantický a zhasni. = Mám špeky.
Ta kuchyň se sem nehodí. = Chci nový dům.
Chci nové záclony = a koberce a nábytek a tapety.
Pověs ten obraz sem = NE! Pověs ho tamhle!
Slyšel jsi to? = Měla jsem pocit že už jsi usnul.
Miluješ mě? = Budu chtít něco drahého.
Jak moc mě miluješ? = Udělala jsem něco, co se ti opravdu nebude líbit.
Za minutku budu připravená = Klidně si zase zuj boty a zapni si televizi.
Nemám tlustý zadek? = Řekni, že jsem krásná.
Musíš se naučit komunikovat. = Musíš se naučit se mnou souhlasit.
Posloucháš mě? = Pozdě, už jsi mrtvý.
Já nekřičím! = Samozřejmě, že křičím, protože to je důležité!
Chlastá Čech s Japoncem v hospodě. Po nějaké době se pohádají, Japonec natáhne ruku, udeří a Čech padne k zemi.
Po pěti minutách se Čech probudí a ptá se Japonce, jak to udělal. Japonec říká: "To bylo naše kung-fu."
Tak si připijou na zdraví, ale po půl hodině se zase chytnou, Japonec natáhne ruku, udeří a Čech znovu padne.
Po hodině se probere a ptá se, jak to udělal. Japonec odvětí: "To bylo naše karaté."
Tak si připijou na zdraví, jenže po chvíli se zase pohádají. Čech vstane, udeří Japonce, ten se složí jak žok sena pod stůl.
Po třech měsících Japonce propustí z nemocnice. Když se znovu potkají v hospodě, tak se ho Japonec zeptá, jak to udělal. Čech odpoví: "Taky vaše, hever z Mazdy!"
