Obytný "přívěz"

Veliký, obrovský mnohopodlažní supermarket v USA, ve kterém dostanete všechno. Šéf přijímá nového prodavače s tím, že jej vezme na den na zkušební dobu, aby viděl, jak se osvědčí. Po zavírací hodině si jej zavolá do kanceláře:
"Tak kolik jste dnes udělal obchodů?"
"Jeden, šéfe."
"Cože!? Jeden? Naši prodavači udělají průměrně šedesát až sedmdesát obchodu denně! Co jste celý den dělal!? A kolik jste vlastně utržil?"
"Třísta osmdesát tisíc dolarů."
Šéfovi došla řeč. "Tři sta osmdesát tisíc? Proboha, co jste prodal?"
"No, první jsem prodal malinký háček na ryby..."
"Háček na ryby? Za třísta osmdesát tisíc?"
"... pak jsem zákazníka přesvědčil, že by si mohl vzít ještě i střední a velký háček. Pak jsem ho přesvědčil, že by si měl vzít i nějaký vlasec, prodal jsem mu tři pruty - malý, střední a veliký. Dal jsem se s ním do řeči, zeptal jsem se, kde bude rybařit. Povídal, že na mysu dvacet mil na sever. Tak jsem mu prodal ještě pořádnou větrovku, nepromokavé kalhoty a gumáky, protože tam dost fouká. Přesvědčil jsem ho, že na pobřeží neberou, tak jsme šli vybrat motorový člun. Pak jsem se ho zeptal, co má za auto - vylezlo z něj, že dost malé, člun by na něm nemohl odvézt. Tak jsem mu prodal ještě přívěs..."
"A tohle všechno jste prodal člověku, který si přišel koupit jediný háček na ryby!?"
"Ne. On původně přišel koupit vložky pro svoji ženu. Tak jsem mu navrhnul, že když si teda o víkendu neužije, že by si mohl zajít aspoň na ryby..."

Policajt vs. tlumočník

Policajt: "Kam jste schoval peníze?"
Tlumočník: "Kam jste schoval peníze?"
Zloděj: "Neřeknu."
Tlumočník: "Neřekne."
Policajt: "Když neřekneš, zavřeme tě."
Tlumočník: "Když neřekneš, zavřou tě."
Zloděj: "Neřeknu."
Tlumočník: "Neřekne."
Policajt: "Když neřekneš, zastřelím tě."
Tlumočník: "Když neřekneš, zastřelí tě."
Zloděj: "Schoval jsem je v kuchyni pod podlahou."
Tlumočník: "Neřekne."

Sám doma

Pošťačka zvoní u dveří.
Otevře jí malý, snad sedmiletý chlapec s pivem v ruce a zapáleným doutníkem.
Otřesená pošťačka se ptá: "Ehmm... Ahoj, jsou rodiče doma?"
Chlapec potáhne z doutníku, kouř vyfoukne směrem k pošťačce, odklepe popel na koberec a znuděně prohodí:
"Co myslíš? Jsou?"

Žena u zpovědi

Žena přijde ke knězi a říká:
"Otče, přicházím s problémem. Doma mám dva papoušky, samičky. A ty pořád opakují jednu a tutéž větu."
"Jakou větu, dcero?" táže se kněz.
"No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
"To je ale obscénní," vykřikne zhrozeně kněz.
Pak se ale zamyslí a povídá:
"Možná, že bych věděl o něčem, co by váš problém mohlo vyřešit. Doma mám dva papoušky,samečky,které jsem naučil modlit se a číst bibli.
Přineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Johanovi a Josefovi, a ti naučí ty vaše dvě nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu... frázi."
"Děkuji mnohokrát,otče,Bůh vám to zaplať. Tohle by skutečně mohlo pomoci," odpoví žena.
Příští den přinese své dvě papouščice ke knězi domů.
Když vstoupí do bytu, skutečně uvidí v kleci dva papoušky, kteří drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice.
Po několika vteřinách se z klece ozve:
"Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
Místností se rozhostí napjaté ticho.
Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá:
"Odlož růženec, Pepo, naše modlitby byly vyslyšeny!!!"

Velké zuby

"Mami, děti se mi smějí, že mám velké zuby."
"Ale to je hloupost, Pepíčku, a zavři pusinku nebo nám poškrábeš linoleum!"

Stránky

Subscribe to