Rybář chytí zlatou rybku. Rybka povídá: "Zadrž, když mě pustíš, splním Ti tři přání."
Rybář se zamyslí a povídá: "Tak dobře. Chtěl bych mít nádhernou krasavici a tolik peněz, abych měl do smrti všechno, na co si vzpomenu."
A najednou vedle něj stojí krasavice, radost pohledět a tolik peněz, až oči přecházejí.
Rybka povídá: "A co Tvé třetí přání?"
Rybář na to: "Vzdyť já už všechno mám, nic nepotřebuju ... víš ty co? Mám na Slovensku kamaráda, věčně s něčím nespokojeného, splň mu to, co ráno vysloví jako první, když vstane z postele."
Rybka souhlasí.
Druhý den ráno vstane slovenský kamarád, vyleze před chalupu, protáhne se, promne oči a povídá: "Jááááááááj, sto kokotou do riti a hrdzavá kotva do chrbta...!"

Žena přijde ke knězi a říká:
"Otče, přicházím s problémem. Doma mám dva papoušky, samičky. A ty pořád opakují jednu a tutéž větu."
"Jakou větu, dcero?" táže se kněz.
"No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
"To je ale obscénní," vykřikne zhrozeně kněz.
Pak se ale zamyslí a povídá:
"Možná, že bych věděl o něčem, co by váš problém mohlo vyřešit. Doma mám dva papoušky,samečky,které jsem naučil modlit se a číst bibli.
Přineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Johanovi a Josefovi, a ti naučí ty vaše dvě nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu... frázi."
"Děkuji mnohokrát,otče,Bůh vám to zaplať. Tohle by skutečně mohlo pomoci," odpoví žena.
Příští den přinese své dvě papouščice ke knězi domů.
Když vstoupí do bytu, skutečně uvidí v kleci dva papoušky, kteří drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice.
Po několika vteřinách se z klece ozve:
"Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
Místností se rozhostí napjaté ticho.
Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá:
"Odlož růženec, Pepo, naše modlitby byly vyslyšeny!!!"