Pochoduje takhle expedice džunglí a najednou je obklíčej domorodci,
Vedoucí výpravy zvolá:
"Tak, a jsme v prdeli!".
Najednou se z nebes ozve podivný hlas a říká:
"Nee, nejste v prdeli. Vezmi kámen co ti leží u nohou a prašti s ním náčelníka kmene do hlavy."
Vedoucí výpravy poslechne nebeský hlas a praští s kamenem náčelníka do hlavy, ten se skácí k zemi, následně se ozve hlas z nebes:
"A teď jste v prdeli!"
Stopuje chlápek o půlnoci na krajnici. Je bouřka, déšť, takže auta nejezdí.
Najednou vidí v dálce světla auta, jak se blíží k němu - strašidelně a pomaloučku.
Je mu to divný, ale přece jen, auto je auto, takže když u něj zastaví, tak si naskočí ...
Chce řidiči poděkovat, ale najednou vidí, že za volantem nikdo nesedí! Strašně se vyděsí, ale než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase pomaloučku do pohybu.
Chlápek sedí jak zařezanej, vyděšenej k smrti a nemůže se strachy pohnout. Pak se vzpamatuje, otevře dveře, vyskočí a zdrhá pryč.
Pořád se ohlíží, bojí se, ze auto zrychlí a přejede ho, takže se zastaví až v nejbližší vesnici. Tam najde hospodu, zapadne dovnitř, objedná si dvojitou tequilu a všem tu historku vypráví.
Všichni jsou z toho odvařený, litujou ho a obdivujou ...
Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva zmoklí chlapi, poručej si grog a rozhlížej se kolem.
A v tom jeden povídá druhému: "Hele, že je to ten kretén, co si naskočil, když jsme tlačili?"
Potkají se dva opilí před brankou u baráku a začnou kecat:
"Nazdar! Já sem Pepa Novák."
"To není možný! Já sem taky Pepa Novák!"
"Ale já tady bydlim."
"No, já tady taky bydlim!"
"Tak jdem dovnitř, ať nám to někdo vysvetlí."
Zazvoní, otevřou se dveře, vyjde žena a začne řvát: "No to je nádhera. Otec a syn a ožralí jak prasata!"
Pošťačka zvoní u dveří.
Otevře jí malý, snad sedmiletý chlapec s pivem v ruce a zapáleným doutníkem.
Otřesená pošťačka se ptá: "Ehmm... Ahoj, jsou rodiče doma?"
Chlapec potáhne z doutníku, kouř vyfoukne směrem k pošťačce, odklepe popel na koberec a znuděně prohodí:
"Co myslíš? Jsou?"
Blondýna ve velmi těsné kožené sukni čeká na autobus.
Jenže když autobus přijede, zjistí, že sukně je tak úzká, že ani nezdvihne nohu, aby mohla nastoupit.
Sáhne tedy rukou dozadu a kousek rozepne zip.
Sukně však pořád drží a nepovolí.
V panice sáhne znovu dozadu a rozepne zip ještě víc, ale sukně je pořád úzká a ona nemůže nohou dosáhnout na stupátko.
Řidič už troubí, všichni lidé se dívají, a dívce je to už nepříjemné.
Sáhne tedy ještě jednou dozadu a zip rozepne až do konce.
Vtom cítí, jak ji nějaký muž zezadu chytí za boky a vyzdvihne do dveří autobusu.
Blondýna se naštve, otočí se k muži a začne mu nadávat:
"Co mě tady, člověče, osaháváte? Vždyť se ani neznáme! "
A chlap na to:
"No, vzhledem k tomu, že jste mně už třikrát rozepla poklopec, tak jsem si myslel, že už jsme přátelé..."
