Dva slepí piloti s nasazenými tmavými brýlemi jdou v dopravním letadle uličkou mezi sedadly.
Jednoho vede slepecký pes, druhý hledá cestu ťukáním hůlky.
Vejdou do pilotní kabiny, zavřou za sebou dveře a nastartují motory.
Cestující na sebe nervózně pohlédnou a čekají, kdy jim někdo oznámí, že jde o žert. Jenže nikdo nepřichází a z reproduktorů se taky nic neozývá.
Letoun se začne pohybovat čím dál rychleji po ranveji a pasažéři sledují okýnky, jak se blíží velké jezero na konci startovní dráhy.
Když už to vypadá, že letadlo v plné rychlosti vletí do vody, pasažéři začnou v hrůze panicky ječet.
V ten okamžik piloti přitáhnou řízení a letadlo se zvedne do vzduchu.
Cestující si oddychnou a v klidu sedí na svých místech.
Jsou přesvědčeni, že letoun je v dobrých rukou.
V kokpitu se jeden slepý pilot otočí k tomu druhému a řekne:
"Teda Josef, jednoho krásnýho dne ty lidi zařvou pozdě a my všichni chcípnem."

"Pane vrchní, ta káva je cítit dámským přirozením..."
"A zkusil jste si ji přendat do druhé ruky?"
***
***
***
"Drahá, už sme spolu 15 let, ale takhle dobrou kávu jsi mi ještě nikdy neuvařila."
"Dej to sem, to je moje!"