Pošťačka zvoní u dveří.
Otevře jí malý, snad sedmiletý chlapec s pivem v ruce a zapáleným doutníkem.
Otřesená pošťačka se ptá: "Ehmm... Ahoj, jsou rodiče doma?"
Chlapec potáhne z doutníku, kouř vyfoukne směrem k pošťačce, odklepe popel na koberec a znuděně prohodí:
"Co myslíš? Jsou?"
Chodí cigán po stavbě a potká svýho parťáka. Ten se ho ptá: "Co tady tak chodíš"
"Ale, hledám hranolek 20 na 20."
Tak hledají spolu. Za chvíli potkají mistra a ten po stejné otázce a odpovědi hledá s nimi.
Za půl hodiny potkají stavbyvedoucího a ten se jich ptá: "Co hledáte?"
"Hranolek 20 na 20."
"Tak ten tady není!"
Cigán se zastaví a povídá: "To nevadí, tak já si sednu na kulatinu!"
Po poušti jede Arab na své velbloudici a samozřejmě je horko k padnutí. Náhle kolem něj profrčí cyklista z Čech na svém biku.
Když se cyklista a Arab sejdou v oáze pod jednou palmou, vyptává se Arab Čecha, jak to dělá, že nepadne při jízdě na kole horkem.
Čech mu ochotně prozradí, že zkrátka jede tak rychle, že ho svištící vzduch ochladí.
Arab vyskočí na velbloudici a pobízejíc bičem ji žene přes poušť. Asi po hodině běhu padne velbloudice mrtvá. Arab sleze ze hřbetu a naštvaně do ní kopne: "Asi zmrzla, svině!"
"Prosím vás, máte ještě tu knihu, Jak se snadno a rychle stát milionářem?"
"Ano, ale doporučoval bych vám, abyste si k ní přikoupil ještě jednu."
"A jakou?"
"Trestní zákoník."
"Pane vrchní, platím!"
"A co máte?"
"Pět korun!"
"Pane vrchní, platím!"
"Tady je účet, prosím."
*
*
*
"To je účet za oběd nebo mi chcete prodat restauraci?"
V samoobsluze tlačí mladý otec vozík s potravinami a vřískajícím děckem. Muž téměř něžně opakuje: "No tak, Alberte, klid. Klid a žádné scény. Uklidni se, Alberte..."
Nachomýtne se k tomu psycholožka a s uznáním povídá: "To je dobré, že s tím dítětem mluvíte jako s dospělým. Takhle Albert vyroste v sebevědomého a vyrovnaného člověka."
Otec na to: "Paní, mýlíte se. Já jsem Albert!"
