Sněhurka a čarodějnice se bavěj na gymplu, kam na vejšku. Sněhurka povídá:
"Já půjdu na ekonomku. Nebudu tam nejhezčí, ale budu nejchytřejší."
A čarodějnice povídá:
"Ja půjdu na matfyz. Nebudu tam nejchytřejší, ale budu nejhezčí."
Pošťačka zvoní u dveří.
Otevře jí malý, snad sedmiletý chlapec s pivem v ruce a zapáleným doutníkem.
Otřesená pošťačka se ptá: "Ehmm... Ahoj, jsou rodiče doma?"
Chlapec potáhne z doutníku, kouř vyfoukne směrem k pošťačce, odklepe popel na koberec a znuděně prohodí:
"Co myslíš? Jsou?"
Muž povídá svojí manželce: ˝Jdu koupit prase, uděláme jelita a klobásy.˝
V zápětí synovi vypálí takovou ránu za ucho, že se posadí.
Žena na něho křičí: ˝Zbláznil ses nebo co? Chceš ho zabít? Co ti udělal?˝
A muž povídá: ˝Už ho vidím debila, jak to žere bez chleba!˝
Paní učitelka se ptá Pepíčka: "Co je to za zvíře - je hnědé a má čtyři nohy."
"Pes!"
"No dobře, ale mohla by to být třeba i kočka.
A řekni, jakého znáš hnědého ptáka."
"Orel!"
"Dobře, ale mohl by to být i jiný pták. Třeba takový vrabec, ten je taky dohněda."
"A paní učitelko, teď vy. Co je to - když se to strká dovnitř, je to tvrdé a suché, a když to jde ven, tak je to měkké a vlhké..."
Učitelka se neudrží a vlepí mu facku.
Pepíček na to: "No to by taky mohlo být, ale jinak je to žvýkačka."
