Kdysi se firma IBM rozhodla nechat na zkoušku vyrábět některé díly v Japonsku.
V zadání byla mj. klauzule, že se tolerují tři chybné součástky z 10 000.
S první dodávkou přišel následující průvodní dopis:
My Japonci těžko chápeme vaše americké obchodní praktiky.
Přesto jsme podle smlouvy zvlášť vyrobili ke každým 10 tisícům součástek tři vadné a přidali jsme je do dodávky.
Doufáme, že s nimi budete spokojeni.
Do ordinace vstoupí žena. Lékař, který se za stolem probírá v chorobopisech, bez zvednutí hlavy řekne: "Svlékněte se."
"Musí to být?" pípne příchozí.
"No jistě, proč bych vám to jinak říkal?" povídá doktor trochu popudlivě.
Když se žena svlékne, přistoupí k ní a ptá se: "Tak co vám je?"
"Nic, pane doktore. Já jsem se jen chtěla zeptat, kdy půjdete domů, abych to tady mohla uklidit."
Králík přijde do řeznictví a ptá se: „Máte salát?”
„Ne,” říká řezník, „nemáme, my salát nevedeme.”
Druhý den přijde králík znovu a ptá se: „Máte salát?”
Řezník kroutí hlavou a vysvětluje králíkovi, že je v řeznictví, a že salát nevedou.
Třetí den přihopká králík zase se stejnou otázkou. To už řezníka opravdu naštve a jakmile králík odejde z obchodu, tak vezme křídu a na tabuli před obchod napíše velkým písmem: „Salát není.”
Za chvíli se přižene deset králíků a ptají se: „Vy jste měli salát?”
"Mami, můžu nosit podprsenku, když už je mi 15 roků?"
"Ne, Franto!"
