Odměna abstinenta
"A když vydržíš do půlnoci nepít, uvidíš prasátka...hodně prasátek..."
"A když vydržíš do půlnoci nepít, uvidíš prasátka...hodně prasátek..."
Jednou takhle odjede maminka na dva dny pryč a malinkého synka dostane na starosti tatínek.
Po dvou dnech se maminka vrátí a vidí, že tatínek právě maličkého koupe. Ale dělá to nějak divně – drží ho za nohu a namáčí ho do vaničky hlavičkou napřed.
Maminka přiskočí a vytrhne dítě ze spárů otce. „To musíš takhle: Podržíš ho pod hlavičkou, pod zadečkem a opatrně ho položíš do vody.“
„Tovížejo, a opařím si ruce…“
Blondýna ve velmi těsné kožené sukni čeká na autobus.
Jenže když autobus přijede, zjistí, že sukně je tak úzká, že ani nezdvihne nohu, aby mohla nastoupit.
Sáhne tedy rukou dozadu a kousek rozepne zip.
Sukně však pořád drží a nepovolí.
V panice sáhne znovu dozadu a rozepne zip ještě víc, ale sukně je pořád úzká a ona nemůže nohou dosáhnout na stupátko.
Řidič už troubí, všichni lidé se dívají, a dívce je to už nepříjemné.
Sáhne tedy ještě jednou dozadu a zip rozepne až do konce.
Vtom cítí, jak ji nějaký muž zezadu chytí za boky a vyzdvihne do dveří autobusu.
Blondýna se naštve, otočí se k muži a začne mu nadávat:
"Co mě tady, člověče, osaháváte? Vždyť se ani neznáme! "
A chlap na to:
"No, vzhledem k tomu, že jste mně už třikrát rozepla poklopec, tak jsem si myslel, že už jsme přátelé..."