Pohostinní Pražáci
Potkají se dva strejci na návsi a jeden povídá:
„Člověče, v tý Praze je to ohromný. Dají ti najíst, nechají tě vyspat a ještě ti zaplatí.”
„Tys tam byl?”
„Ne, ale moje dcera.”
Potkají se dva strejci na návsi a jeden povídá:
„Člověče, v tý Praze je to ohromný. Dají ti najíst, nechají tě vyspat a ještě ti zaplatí.”
„Tys tam byl?”
„Ne, ale moje dcera.”
Lísteček za stěračem zaparkovaného auta - Zpráva pro zloděje: "Nádrž je prázdná, rádio nemám a motor je vylágrovaný."
Druhý den stojí auto na cihlách a na skle přibyl další lísteček - Pro majitele auta: "Takže kola ti byla vlastně taky k ničemu."
Gynekolog: "Jak je u vás?"
Psychiatr: "Ale, je to na nervy. A co u vás...?"
Jde takhle zajíc po vlaku, otevře dveře jednoho kupé a povídá: "Je tady mezi váma nějakej frajer ?!"
Nikdo nic, tak zajíc povídá: "Tak mi všichni dáte korunu".
Jde do druhýho kupé a situace se opakuje. Žádnej frajer, tak zase vybere od každýho po koruně a jde dál.
Otevře dveře třetího kupé a zase povídá: "Je tady nějakej frajer ?!?"
Z rohu se zvedne chlápek a suveréně povídá:"Já !"
V té chvíli se za zajícem vynoří medvěd a povída: "Tak frajere, ty to máš za deset a ostatní po koruně..."
"Pane vrchní, platím!"
"A co máte?"
"Pět korun!"
"Pane vrchní, platím!"
"Tady je účet, prosím."
*
*
*
"To je účet za oběd nebo mi chcete prodat restauraci?"
Dva slepí piloti s nasazenými tmavými brýlemi jdou v dopravním letadle uličkou mezi sedadly.
Jednoho vede slepecký pes, druhý hledá cestu ťukáním hůlky.
Vejdou do pilotní kabiny, zavřou za sebou dveře a nastartují motory.
Cestující na sebe nervózně pohlédnou a čekají, kdy jim někdo oznámí, že jde o žert. Jenže nikdo nepřichází a z reproduktorů se taky nic neozývá.
Letoun se začne pohybovat čím dál rychleji po ranveji a pasažéři sledují okýnky, jak se blíží velké jezero na konci startovní dráhy.
Když už to vypadá, že letadlo v plné rychlosti vletí do vody, pasažéři začnou v hrůze panicky ječet.
V ten okamžik piloti přitáhnou řízení a letadlo se zvedne do vzduchu.
Cestující si oddychnou a v klidu sedí na svých místech.
Jsou přesvědčeni, že letoun je v dobrých rukou.
V kokpitu se jeden slepý pilot otočí k tomu druhému a řekne:
"Teda Josef, jednoho krásnýho dne ty lidi zařvou pozdě a my všichni chcípnem."